Popis projektu
V rámci požadavku na zvýšení traťové rychlosti byla navržena celková rekonstrukce železničního svršku a spodku. Práce zahrnují rovněž výstavbu trakčních stožárů a trolejového vedení pro stejnosměrnou napájecí soustavu. Ta je současně připravena na budoucí přechod na střídavou trakci.
Ve všech stanicích a zastávkách byla navržena nová nástupiště s výškou hrany 550 mm nad kolejí, která umožní pohodlný nástup do nízkopodlažních elektrických souprav. Nástupiště jsou ve stanicích a zastávkách nově délky 90 až 110m. Přístup na nově vzniklá poloostrovní nástupiště v Bohuňovicích, Šternberku a Uničově byl navržen po centrálním přechodu. Ve stanici Újezd u Uničova se cestující dostanou na vnější nástupiště u koleje číslo 3 po přilehlém přejezdu zabezpečeném světelnou a zvukovou signalizací. Všechna úrovňová křížení na trati jsou nově vybavena i závorami.
Všechna nádraží byla navržena s bezbariérovou úpravou. Dále byly navrženy na nástupištích nové přístřešky pro cestující spolu s novým orientačním a informačním systémem a osvětlením stanic a přístupových cest. Nástupiště a centrální přechody budou monitorovány kamerovým systémem, stejně jako vybrané frekventované přejezdy.
Pro uložení technologických zařízení byla navržena výstavba nových objektů, popřípadě došlo k rekonstrukce těch stávajících. To platí například pro stanice Bohuňovice a Šternberk, kde byla navržena úprava stávajících výpravních budov pro umístění sdělovací a zabezpečovací techniky.
Kromě toho došlo s ohledem na omezené dispoziční možnosti stanic v nezbytně nutné míře k demolicím stávajících pozemních objektů. V Uničově se tak vytvořil prostor pro umístění potřebných technologií a základnové stanice BTS pro chystané šíření signálu GSM-R. Sklad v Bohuňovicích byl v kolizi s novým kolejovým řešením ve stanici, kterým musel ustoupit.
Společnost SEŽEV-REKO, a.s. na této stavbě realizovala stavební práce v železniční stanici Bohuňovice. Úsek je ohraničen začátkem výhybky č. 4 v km 109,097 155 a začátkem výhybky č. 1 v km 109,881 285. V rámci požadavku na zvýšení traťové rychlosti byla provedena celková rekonstrukce železničního svršku a spodku. S dopravně-technologickou úpravou řešení železničních stanic byla provedena i rekonstrukce železniční stanice Bohuňovice za účelem zvýšení rychlosti průjezdu vlaků, zlepšení komfortu a bezpečnosti cestujících při nastupování, vystupování a přístupu k vlakům.
Hlavní staniční kolej č.1 byla přesunuta do stopy stávající staniční koleje č.2, která byla zrušena bez náhrady. Dále byla zrekonstruována dopravní kolej č.3/3a a proveden posun manipulační koleje č.5 mimo nové nástupiště do místa stávající úrovňové nakládky a vykládky. Ve stanici bylo zřízeno poloostrovní jednostranné nástupiště umístěné mezi kolejemi č. 1 a 3 s délkou nástupní hrany 110 m. Bezbariérový přístup na nástupiště byl zajištěn centrálním přechodem přes kolej č. 3. U koleje č. 3 bylo zřízeno nové vnější jednostranné nástupiště délky 105 m. Nová nástupiště byla zřizována s výškou nástupních hran 550 mm nad TK. V rámci úprav se dále zřídily nové přístřešky pro cestující s novým orientačním a informačním systémem, osvětlením stanic a přístupových cest.
Rekonstruovaný kolejový rošt hlavní koleje č.1 a č.3 byl proveden novými kolejnicemi 60 E2 na betonových pražcích s pružným bezpodkladnicovým upevněním. Kolej č. 5 byla provedena z regenerovaného materiálu vyzískaného ze stavby. V rámci železničního svršku byly vloženy 4 nové výhybky tvaru 60 E2 s pružným upevněním na betonových pražcích. Koleje i výhybky byly svařeny do bezstykové koleje.
V rámci prací na železničním spodku byla v oblasti výhybek z důvodu blízkosti železničního přejezdu zřízena zesílená konstrukce pražcového podloží a současně bylo provedeno zlepšení zeminy podloží a zřízeno odvodnění zemní pláně. Z důvodu ochrany památné lípy v místě nástupiště v koleji č.3 v km 109,289 - 109,325, byl místo stabilizace zemní pláně proveden ruční výkop žeber ve tvaru sítě. Odvodnění železničního spodku bylo v celé stanici provedeno za pomocí trativodů.
V předmětném úseku dotčeném stavbou se nacházel stávající propustek v km 109,718 s betonovou klenbou, který již technicky nevyhovoval. Nově byl na jeho místě zřízen nový trubní propustek DN 1400 se šikmým vyústěním. Na vtoku a výtoku a ve svahu nad troubami bylo provedeno nové kamenné odláždění.
Rekonstrukcí a elektrizací dotčeného úseku jednokolejné, v současné době nejvytíženější motorové trati v České republice, došlo ke zvýšení rychlosti průjezdu vlaků a tím ke zkrácení jízdní doby a možnosti použití nízkopodlažních elektrických jednotek na celé trati Olomouc – Šternberk – Uničov.
